Kupní smlouva na pozemky z roku 1902
Výběr článků podle 'historie'
Tajemné obrázky: Několik snímků ze svátečních dnů
Moje paměti ze smutných dob
Josef Svoboda
Dne 5.3.1935, po tříleté nezaměstnanosti, jsem byl přijat do práce v Horní Bříze jako zámečník opravář. Přijal mě tehdejší mladý mistr Antonín Honomichl a to na přímluvu mého i jeho kamaráda Pepy Holoty z Nebřežin (nade mlýnem). Pracoval jsem hlavně pro oddělení tzv. flísky – lisovny. Ta měla kromě mistrů svého skupinového vedoucího – parťáka Antonína Kroftu z Kaznějova, který byl ředitelstvím továrny – asi v létě 1941 ustanoven pro pobočný závod v Rakovníce mistrem a na jeho místo jsem byl ustanoven já. [Celý článek →]
Záhada ztracených domů
Okamžitě se všech šest nebřežiňáků z této třídy spojilo tázavými pohledy – tady určitě něco nehraje. Pro jistotu jsme se odpoledne vydali na prohlídku terénu: na louce se samozřejmě nevyskytoval ani jeden domek, natož nějaké číslo popisné 2 či 20! A tak se vítězně čekalo na druhý den. O velké přestávce chodili všichni žáci v kruhu kolem velké chodby a uprostřed obvykle postával dozorující učitel. To byla ta správná doba k diskusi s příslušným učitelem. [Celý článek →]
O dvou velkých pohřbech
Jak se v Nebřežinech měřil čas
Samozřejmě, že tomu tak není! Přece každá činnost nějak navazuje na činnost ostatních a lidé si v některých dobách pomáhali s určováním času docela svérázně. Jakže to bylo například v minulém století v Nebřežinech? [Celý článek →]
Jak se v Nebřežinech ledovalo
Ptáte se proč? Jednak proto, že už se namísto říčního ledu v restauracích používají docela jiné chladicí technologie. A také proto, že hospoda u Rothů, v širokém okolí známá dobře vychlazeným plzeňským a plaským pivem (a také chytře propojená Řeznictvím a uzenářstvím Eduarda Rotha) už dávno neexistuje, takže neexistují ani ledaři. [Celý článek →]
Klukovské hry
Nově postavenou školu v Plasích (1934) si děti moc neužily. Brzy po obsazení republiky německou armádou byly do budovy umístěny oddíly Hitler-Jugend a české děti přestěhovaly své třídy do různých náhradních prostor, např. do restaurací, do konventa a podobně. Dokonce byla zkrácena výuka tak, že žáci chodili do školy jen občas, pro zadaná cvičení. Což nám, chlapcům, samozřejmě vůbec nevadilo a bez problémů jsme si našli řadu zajímavých činností, jež nám zejména příroda přímo nabízela: [Celý článek →]
Jak se v Nebřežinech mluvilo
Jak se mluvilo v Nebřežinech ve 40.-50. letech 20. stol.? Uvádíme dvě ukázky ve fonetickém přepisu:
Vo hajnovně
– Hele Ando, gde si, vylez z tý stodoly a poť si chvíli sednout tudle pot blumu, neska je strašnej hic!
– Tak to du. Chtěla sem eště připravit žentour na večer, uš nemáme co kravam, ale rači to necham. [Celý článek →]
Seriál Jak šel život v nebřežinské kotlině
Nebřezinský jezevec
Galerie
Nebřezinské občanské sdružení
přehled kapitol
