Povodeň r.1872 v Nebřezinech – podle nebřezinské kroniky

Rok 1872 přinesl pro obec Nebřežiny i okolí veliké změny a to následkem velké povodně dne 25. května totiž v sobotu před svátkem Nejsvětější Trojice Boží.

Toho dne spustil se již před polednem náramný liják a nikdo by nebyl očekával, že bude pršeti tak dlouho, neboť pršelo asi do šesti hodin odpoledne, všecky stružky a potoky vystoupily ze svých břehů a naplňovaly již mysl obyvatelstva obavou. Mezi devátou a desátou hodinou večerní protrhla se mračna, která po celý den hrozivě nad krajinou se vznášela, a vychrlila nesmírnou spoustu vody na zemi. Všecky mosty byly strhány i v Nebřežinech.

Nad Plasy hodinu cesty jest rybník Mladotický, obsahující asi 144 jitra. Návalem vody protrhla se hráz, pod ní stojící mlýn voda zničila, a valila se Střelou do Plas. Tehdy vystoupila voda v řece Střele , o 7 stop výše než o velké povodni v roce 1845. V Plasích vytopila voda kupce Šenka, a Beneše. Stoh a most a 3 domy úplně spláchla i vyvrátila staré některé lípy v stromořadí. Toho roku stavěla se dráha skrz Plasy.

V Nebřezinech jdeme-li směrem jak voda teče, tu po pravé ruce je pravý břeh a zde voda úplně zničila obydelní stavení i hospodářské v č.5 ct.p. Ant. Kožíška. Zároveň zničila voda kolnu, kůželnu s besídkou a zahradou i roh přední v hostinci č.17 ct.p. Antonína Plechatého. Podlaha zde byla úplně vytrhaná, zásoby zboží a piva odneseny a zkaženy. Domácí lidé museli zadními dveřmi do zahrady v prvním patře odejíti, aniž mohli co zachrániti.Deště užili dost, dále po řece splákla voda dům č.16 při řece, kde bydleli v budově o jednom patře pp. Josef a Václav Macháček. Pod nimi pak stál mlýn č.33 ct.p. Jana Römišra, ten byl vodou zničen a zbořen úplně.

Po levém břehu stál blízko vody dům ct.p. Ant. Žaloudka, p. Fr. Nimberga, p. Fr. Daňka za cestou, nade ním dům p. Linka, Křížka a Balína, dále p. Petra Novýho čís.20. Tři menší domky kus cesty voda odnesla a to se svými obyvateli a zastavila je nad jezem. Jakmile dostaly se domky pod jez, tu se roztrhly a pohřbily obyvately ve vodě. Věru, hrozná to byla noc! Místy byli lidé na střechách, ale pomoci se jim nemohlo v té velké tmě. Přežalostný obraz poskytoval dům kupce p. Žaloudka, nalezalo se v něm mimo manželku a domácí lidi ještě více železničních dělníků, povodeň je překvapila, aniž mohl někdo uniknouti. Kus cesty viděli lidé s vrchu světlo plouti po vodě a slyšeli volání o pomoc, brzy ale světlo zmizelo. Snad to byl dům Žaloudkův, v němž zahynuli všichni.

Z domku Petra Novýho zachránil se plováním jeden jeho syn František Nový, nyní majitel domku č.41.

Všechny tyto domky byly vodou úplně smeteny, že nezůstala jen stavební místa. Celkem se počítá, že zahynulo v Nebřežinech domácích i cizích 40 lidí.

Od Nebřežin valila se pak spousta vody do Hradiště, k Borku, odtud pak ku Liblínu, pustošila na cestě obydlí lidská, bořila mosty a unášela lidi i dobytek. Poněvadž ale nemohla voda úzkým žlabem rychle odtékati, činila voda mocný proud do kola, tak že se voda točila a to nad a mezi domy Velké strany. Tím se vysvětluje, že voda odnesla plnou stodolu obilí dřevěnou ct.p. Antonína Kožíška jako hračku až na loukyu povozní cesty vedoucí ke Kazňovu. Ku straně plasské přenechal ct.p. Kožíšek pozemek státu na němž pak byly vystavěny domky pro všechny majitele, kterým voda vlastní obydlí odnesla. Zdaleka široka sešlo se šatstvo, jídlo i peníze, což mezi zchudlé obyvatelstvo rozdělováno bylo. Toho roku bylo v Plasech biřmování. Zároveň zapůjčoval stát značné sumy peněz poškozeným ale bez úroků. Tyto zápůjčky nebyly do dnes zcela od lidí požadovány a možná že zbývající obnosy budou úplně odpuštěny. Bylo určeno spláceti na 10 let. Po 2 léta se splácelo, pak ale byly splátky zadrženy.

 

(z kroniky přepsal J.Svoboda)

Přidejte svůj komentář