Pomozte na svět knížce „Patlas zvířat“

Od 19. 1. do 19. 2. 2021 probíhá na stránce http://bit.ly/KupPatlas crowdfunding knížky Patlas zvířat. Její autorkou je dvacetiletá studentka grafického designu Eliška Svobodová. Ráda tvoří, maluje, čte a hraje na klavír. Baví ji vytvářet originální knížky s barevnými ilustracemi jako je Patlas.

Knížka je založená především na vtipných ilustracích zvířat. Doprovází je texty obsahující fakta o zvířatech a slovní hříčky vycházející z jejich názvu. Potěší především rodiče s dětmi, ale i všechny, kteří se rádi smějí a nebrání se hře se slovy.

[Celý článek →]

Hledáme katalog nebřezinské parketárny

Pro doplnění historie parketárny hledáme zachovaný list s výrobní nabídkou továrny (katalog parket) z doby provozu parketárny v letech 1834-1878.

Pokud byste tento katalog měli nebo se s ním už setkali, napište nám prosím na info@nebreziny.cz . Děkujeme

 

Ukázka podobného katalogu jiné parketárny:

Plán činnosti spolku Nebřezinské občanské sdružení na rok 2020

Plán činnosti spolku na rok 2020, jak byl schválen jeho veřejnou výroční členskou schůzí dne 18.1.2020. V průběhu roku může dojít k drobným změnám. 

[Celý článek →]

Zvon Benedikt

Zvon Benedikt je nový zvon z roku 2019, který po necelých 300 letech nahradil původní historický zvon v nebřezinské kapličce. Starý zvon už byl tak poškozen, že nebylo možné jej dále používat. O nový zvon se významně zasloužil pan František Zídek spolu s dalšími občany Nebřezin a mnoha přispěvateli.

16. listopadu 2019, den před 30. výročím sametové revoluce, proběhlo představení a slavnostní požehnání nového zvonu „BENEDIKT“. Díky této slavnosti si každý zájemce mohl zblízka prohlédnout nový zvon, protože po jeho zavěšení v kapličce už to nebude možné. A důvodem této akce bylo také posvěcení zvonu Otcem Holotou. Návrat hlasu zvonu do života obce v jistém smyslu završuje dlouholetý projekt obnovy památek v Nebřezinech.

[Celý článek →]

Kupní smlouva na pozemky z roku 1902

Díky panu Jiřímu Doubkovi, který nám ochotně poskytl originál staré kupní smlouvy na pozemky v Nebřezinech, vám můžeme ukázat dnes již historický dokument – smlouvu z roku 1902. Prodávajícím byl Pavel kníže z Metternich Winneburgu a kupujícím Josef Daněk, rolník z Nebřezin, který od knížete koupil parcelu a další pozemky u dřívější cesty Na Doubek.

 
[Celý článek →]

Nebřezinský jezevec

video-nebrezinsky-jezevecV listopadu 2015 se do Nebřezin zatoulal jezevec a stále dokola chodil po návsi. Podívejte se na video a až pojedete přes Nebřeziny, zpomalte a dodržujte rychlost, ať nám ho nepřejedete 🙂

Tajemné obrázky: Několik snímků ze svátečních dnů

Paní Martina Urbánková nám zaslala 6 historických fotografií k sérii Tajemné obrázky z historie, které se patrně vztahují k průvodům 1. máje, nebo k jiným svátečním příležitostem, například k předávání čestných uznání některým zasloužilým občanům. Současně se pokusila s paní Hřebcovou identifikovat alespoň některé osoby na snímcích. [Celý článek →]

Tři černé sešity

Tři černé sešity

Ze vzpomínek Josefa Svobody

[Celý článek →]

Moje paměti ze smutných dob

Josef Svoboda

Dne 5.3.1935, po tříleté nezaměstnanosti, jsem byl přijat do práce v Horní Bříze jako zámečník opravář. Přijal mě tehdejší mladý mistr Antonín Honomichl a to na přímluvu mého i jeho kamaráda Pepy Holoty z Nebřežin (nade mlýnem). Pracoval jsem hlavně pro oddělení tzv. flísky – lisovny. Ta měla kromě mistrů svého skupinového vedoucího – parťáka Antonína Kroftu z Kaznějova, který byl ředitelstvím továrny – asi v létě 1941 ustanoven pro pobočný závod v Rakovníce mistrem a na jeho místo jsem byl ustanoven já. [Celý článek →]

Záhada ztracených domů

Bylo to, tuším, někdy v posledním ročníku základky. Pan učitel Pešík v hodině dějepisu hovořil něco o sochařství a letmo se zmínil, že významný sochař Václav Levý se narodil v Nebřežinech, v domě č. 20 na levém břehu, poblíž jezu. A to byla silná káva!

Okamžitě se všech šest nebřežiňáků z této třídy spojilo tázavými pohledy – tady určitě něco nehraje. Pro jistotu jsme se odpoledne vydali na prohlídku terénu: na louce se samozřejmě nevyskytoval ani jeden domek, natož nějaké číslo popisné 2 či 20! A tak se vítězně čekalo na druhý den. O velké přestávce chodili všichni žáci v kruhu kolem velké chodby a uprostřed obvykle postával dozorující učitel. To byla ta správná doba k diskusi s příslušným učitelem. [Celý článek →]