Legrační procházka Nebřezinami – 2013
(2 hlasování)
Loading...
V sobotu ovládly Nebřeziny již třetím rokem maškary, které se vydaly od domu k domu, aby předvedly svou nápaditou mysl a pozvedly náladu obce v tak chmurném počasí, jaké připadlo na toto odpoledne. Navzdory zimě vykročili všichni otužilci z teplé hospody, ale jistě nelitovali, když se u každých vrat nalévala kořalka na zahřátí. Po prudkém alkoholovém rozjezdu přišla ta správná nálada a následovala i výkrmná část procházky. A protože se v průvodu nacházelo krásné selátko, očekávali jsme tučné vepřové hody. Jenže jednoho vepře by bylo pro Nebřeziny málo, tak jsme dali pašíkovi milost. Celý průvod byl zabezpečen hned několika způsoby. Mušketýr, zbojník a rytíři různě velkého provedení bránili svá území, nejhezčí jsou samozřejmě ty nejmenší. Sorry, chlapi. A měli také o co bojovat. Mnoho krásných slečen, se vlnilo svými ladnými pohyby, a že bylo na co se dívat! Příkladem krásné slečny byla i spanilá nevěsta, na kterou ženich čekal 2 roky, avšak ke svatební noci zřejmě nedošlo, neboť ženich měl starosti s harmonikou a nevěsta měla tolik obdivovatelů, že nevěděla, kterého z nich si má vybrat dřív. Takže ze svatby sešlo. Snad se do roka a do dne pro některého rozhodne. Nakonec vše nasvědčovalo tomu, že své sympatie přece jen věnuje jedné osobě, a to červené Karkulce. Ale proč ne? Lesbické manželství není dnes již žádné tabu. Ta se chudák holka červená vydala za babičkou do lesa, jak praví pohádka, ale notorička jedna došla pouze do hospody. A dle přísloví o hoře a Mohamedovi, přišla prostě babka za svou vnučkou (po pár štamprličkách bylo jasné, kde bere tolik síly). Ještě že s sebou z lesa nepřivedla nenažraného vlka, hned by měl myslivec na co střílet. A nebyl by asi sám, jistě by mu pomohl i voják se samopalem, který byl připraven jako profesionál v příkopu a číhal na nepřítele. Možná by vytasil i granáty, co já vím? Vybavení měl dostatečné. Prostě jsme se cítili v bezpečí. Heslem „zahulíme, uvidíme“ se řídili hipisáci, kteří do Nebřezin přiletěli až z Jamaiky, jednomu však cestou stihla vyblednout pleť… Nebo to nebyl rodilý Jamaičan. Na rozdíl od svého kámoše, který černal tím víc, čím víc pil kořalku. Jak to jen dokázal? Přes veškerou snahu jsme nezjistili, jestli přítomný Skot chodí i v zimě na ostro, ale jestli ano, upřímně mi ho bylo líto. Ještě že má za ženu Pipi dlouhou punčochu, jistě by mu případné omrzliny ošetřila. Ovšem, pokud si vybere tu správnou, protože Pipi se v houfu sešly hned tři a každá ladila do jiné barvy. Průvod obohatily i pohádkové víly, čarody a rozpustilé princezničky. Přiletěl se podívat i andílek, zřejmě proto, aby ohlídal ohavné čerty pekelníky. Jeden by si myslel, že po Mikuláši zase celý rok nevylezou a ejhle, máme je tu zase! Odnesli si jen mušketýra, špatně bránil vesnici, tak co s ním.. Asi to je znamení, že zima ještě není u konce, stejně tomu nasvědčoval i sněhulák bílý jako sníh, přestože ten již dávno roztál. Zkrátka, sešla se pořádná banda maškar, bránící vesnici před cizími návštěvníky. A když přeci jen projížděli nic netušící řidiči, museli nemilosrdně za průjezd zaplatit. Za což jim srdečně děkujeme, finanční výtěžek bude poskytnut na přípravu dalších akcí.
přehled kapitol
Přidejte svůj komentář