Útok hloubkaře na pekařské auto u Nebřežin – rok 1945

praga-rndNa jaře roku 1945 došlo u Nebřežin k náletu amerického stíhače – hloubkaře na pekařské auto, které bylo při útoku zničeno. Nikdo z posádky automobilu nebyl zraněn, přesto šlo o život.

 

 

Jak útočili hloubkaři

V posledních letech války (1944 a 1945) už získávali západní letci nad českým územím rozhodující převahu. Britské a americké velení začalo používat i sólové formy leteckých útoků, jejichž cílem bylo likvidovat malé pozemní cíle, zejména lokomotivy a další dopravní prostředky vojenské i civilní, čímž bylo narušováno dopravní spojení a komunikace armády i obyvatelstva. Tyto útoky nízko letících stíhačů-hloubkařů jsou považovány za náročné letecké operace, zvláště pokud byly prováděny v nerovném, členitém terénu. Pokud letci identifikovali cíl jako civilní (tj. neviděli vojenskou techniku, nebo nikdo neopětoval střelbu), přeletěli nad ním a dali posádce vlaku nebo vozidla čas na útěk do bezpečí. Teprve pak zaútočili a střelbou z kulometů (nebo bombou) cíl zničili. U lokomotiv se především snažili o zásah a zničení parního kotle – odtud také pochází jejich další označení „kotláři“. Cílem hloubkařů se staly např. lokomotivy na nádražích v Plasích a Kaznějově.

Mnoho našich občanů možná neví, že jeden z těchto útoků proběhl na území Nebřežin, na silnici do Plas (dnes stojí blízko tohoto místa budova „vodárny“). Přesný datum není znám, pravděpodobně šlo o druhou polovinu dubna 1945. Cílem se stala pekařská dodávka, která odjížděla z Nebřežin do Plas. Šlo o vůz Praga RND, jejímž majitelem byl p. Buben, pekař z Kožlan. Podařilo se nám získat dva autentické dokumenty o některých podrobnostech útoku.

Věra Hřebcová:
Vzpomínka na útok hloubkaře u Nebřežin

Stalo se to jednoho slunečného dne v dubnu 1945. Bylo mi patnáct let a zabývala jsem se nějakou drobnou prací na dvoře. Pojednou se ozval takřka nad naším domem obrovský řev leteckého motoru a skoro současně několik výstřelů z kulometu. Pamatuji se, že matka ke mně přiběhla celá vyděšená, vzala mne za ruku, odtáhla mne dovnitř do domu a donutila, abych si lehla na schody. Ale to už se blížilo letadlo znovu, tentokrát však přeletělo bez střelby. A ještě jednou, do třetice, se závěrečnou delší salvou kulometných výstřelů. Teprve pak nastalo ticho a letadlo mizelo někde v dálce. Samozřejmě jsme se nějakou dobu bály vyjít ven. Později jsme zjistily, že nedaleko našeho domu zůstalo na silnici rozstřílené auto pana Bubna, pekaře z Kožlan, který do obce dovážel chléb a někdy i rohlíky. Naštěstí letec první salvou pouze varoval řidiče a jeho spolujezdkyni, takže se stačili skrýt v hluboké jámě těsně vedle silnice. Říkalo se, že letec při prvních přeletech mával rukou, aby se všichni schovali. Také se diskutovalo o tom, že pilotem byl černoch, ale to se nikdy neprokázalo. Lidé v obci – a my, kteří jsme byli místu útoku nejblíže- jsme byli rádi, že jsme všechno přežili živí a zdraví.

A ještě se pamatuji na jednu zajímavou věc: Snad jako „památka“ na tento den nám v okapech na střeše domu zbylo z kulometných salv plno nábojnic! (pozn: ke smůle všech malých kluků z Nebřežin, kteří se po útoku snažili tyto nábojnice najít u silnice a na polích).

Ladislav Buben:

Pan Ing. Ladislav Buben je synem bývalých majitelů pekařství v Kožlanech, který nám poslal vlastní vzpomínku z vyprávění události:

Hloubkař na naše auto naletěl a vystřelil varovnou dávku. V autě byla má matka a šofér (ne můj otec, ten byl v té době ve věznici u plzeňského soudu za podobnou činnost jako Váš mlynář – převážel obilí a mouku mezi mlynáři a sedláky. Trapná na tom byla skutečnost, že udání přišlo od jednoho českého obyvatele z Kožlan. Nad tím se pozastavil i německý četník který u nás byl při prohlídce baráku slovy – „Kdyby se Češi navzájem neudávali, tak najdeme velké .ovno“). Máma a šofér vyskočili z auta někam ze stráně, když si máma vzpomněla, že nechala v autě veškeré papíry a hlavně lístky na potraviny. Máváním se snažila na sebe upozornit a vracela se k autu – povedlo se, hloubkař jen zamával křídly a přeletěl. Auto i máma druhý nálet přežily. Třetí nálet auto nepřežilo.

Na snímku je možná jediný dochovaný snímek tohoto auta, šlo o dodávku Praga a v té době měla ještě plachtu.

Kdo útočil?

Nemáme žádné informace o tom, který pilot se k útoku přihlásil, s jakým letounem útočil, ani z jaké byl stíhací jednotky. V té době operovaly nad českým územím tři americké letecké armády – osmá, devátá a patnáctá a používaly letouny P-38 Lightning, P-47 Thunderbolt a P-51 Mustang.

Uvítáme vzpomínky dalších svědků této události nebo další informace o pilotovi a letounu.

 

Zajímavé odkazy:

Popis vozu Praha RND

Hloubkaři na českým územím (druha.svetova.cz)

Útoky hloubkařů v Čechách koncem války (fronta.cz)

Časté omyly – Hloubkaře pilotovali černoši (fronta.cz)

Hloubkové útoky v okrese Plzeň-sever (www.hloubkari.cz)

 

2 komentářů “ Útok hloubkaře na pekařské auto u Nebřežin – rok 1945 ”

  1. Filip Vojtášek v knize „Pod palbou hloubkařů“ (Academia 2019) na straně 129 uvádí, že u Nebřezin útočilo 4.4.1945 pravděpodobně letadlo od 319. perutě 325. stíhací skupiny 15. letecké armády. Tato americká jednotka působila z Itálie na letounech P-51D Mustang, které měly červenou příď a na zadní části černo-žlutou šachovnicí. Proto měla 325. FG přezdívku „Checkertails“. Není známo jméno pilota, který určitě černochem nebyl, ani konkrétní Mustang.

  2. Děkuji vám za upozornění. Panu Vojtáškovi jsem poskytl podklady pro knihu a jsme stále v kontaktu, do článku jeho informace doplním včetně zdroje.

Přidejte svůj komentář